Když se řekne Arco
V lezecké komunitě se řekne Arco a každý ví. Malebné severoitalské městečko dalo název celé rozsáhlé lezecké oblasti, která se táhne od Trenta až po Gardské jezero. Název oblasti Arco, najdete i na lezeckém průvodci, ten náš má téměř sedm set stran a to je průvodce jen na sportovní cesty. Vícedélkové lezení a via ferraty hledejte v dalších průvodcích.
Vyražte s parťáky
Jet na lezeckou dovolenou s rodinou bez parťáků? Ani náhodou! Přeci jen, když jeden leze, druhý jistí a náš pětileťák s dvouleťákem se perou, není to zrovna příjemná situace, o bezpečnosti nemluvě. Proto jsme se dohodli se spřátelenými rodinami a vyrazili na dovolenou společně, abychom se při lezení i péči o děti prostřídali. I děti ocení kamarády, se kterými ve skalách zažijí dobrodružství i zábavu. Pokud žádné lezecké rodiny v okolí nemáte, nebojte, tady jich určitě spoustu potkáte. V termínech zajímavých pro české lezce a cestovatele, jako Velikonoce a státní svátky, je tady čechů a českých rodin tolik, že budete spíš překvapeni, když nikoho v oblasti nepotkáte.
Kam za lezením pro dospěláky i děti
Teď je na řadě, dát vám pár tipů na oblasti, kam jsme s dětmi vyrazili my. Podmínkou byl aspoň malý plácek pod skálou, ale čím větší tím lepší, to je jasné, a lezení v našem obtížnostním stupni, čili někde mezi 6a a 7c.
La Falesia Dimenticata
Vystřílím si trumfy hned na začátek, za nás nejlepší oblast, kde si na své přijdou děti i rodiče je La Falesia Dimenticata. Cesty v obtížnosti od 5c do 7b a jedna cesta za 8a, pod skalami krásná zelená louka, na které se vždy najde stinný plácek a přístup, který zvládne i trochu terénnější kočárek. Zaparkovat lze buď na parkovišti u plaveckého bazénu, nebo u křížku, kde zaparkuje přibližně pět aut. Pozor, v mapách najdete i silničku vedoucí přímo ke skalám, ta se však v posledních úsecích změní v terénní dobrodružství, o které bychom se my, kteří už jsme tam jednou s autem projeli, klidně nechali připravit.
Dětem přibalte plavky, nebo aspoň náhradní oblečení, pod skalami je studánka jako stvořená pro cákání, zabránit dětem, aby do vody nelezly, je takřka nemožné. Ve slunných dnech se bude ochlazení ve vodě hodit, přes den tu totiž může být pořádné horko. Dopoledne jsou některé cesty ve stínu, kolem poledne má zřejmě i stín polední pauzu a vrací se až později odpoledne, kdy zde bude lezení nejpříjemnější.
Cesty za 5c ocení i děti, takže dětské sedáky a lezečky určitě vezměte s sebou.
Coltura
Do oblasti Coltura podobně jako do La Falesia Dimenticata budete muset vyjet vysoko nad městečko Sarche, ale je to oblast s nejkratším nástupem jaký si dokážete představit, protože je přímo u parkoviště. Nenechte se ovšem mýlit, parkoviště je vlevo od skal, přímo pod skalami je sice krásné velké místo jako stvořené pro parkování, ale otáčí se tu místní autobus, a když byla plocha plná aut, řidič autobusu byl, slušně řečeno, pořádně naštvaný a chtěl volat policii. Je tu značka zákaz zastavení a nebezpečí pádu kamenů. Dělat problémy sobě i dalším lezcům a znepřátelit si místní, za těch pár kroků navíc rozhodně nestojí. Přímo u skal je piknikové místo s trávou, stolky a lavicemi a korýtkem s vodou.
Skála tu má místy trochu jiný charakter, takže chyty, které od pohledu vypadají, že budou brát, vůbec brát nemusí, ale v tom tkví krása a rozmanitost lezení. Celá oblast se vyznačuje velkou rozmanitostí, cesty krátké i dlouhé, lehké i těžké, kolmé i převislé, jednoduše od všeho něco. Dětem jsme tady natáhli pár lehčích cest, takže je tu lezení i pro ně.
San Siro
Lezení v oblasti San Siro má několik výhod. Nástup od parkoviště není dlouhý a vede z kopce. Do spodního sektoru jsme dojeli i s terénními kočárky, do horního sektoru jsme kočárky nesli kus po schodech. U spodního sektoru je velké travnaté místo pro děti, kde budou mít dost prostoru na dovádění a hry. Horní sektor už tolik prostoru nenabízí, ale je zde širší plácek, na kterém se děti zabaví. Byli jsme tu těsně po dešti a skála byla suchá. Děti s námi v San Siru sedáky nevytáhly, v průvodci jsou dvě pětky v prostředním sektoru, ale ten jsme nenavštívili, i tak si našly zábavy dost na to, aby si zalezli rodiče.
Tip pro kočárky i menší děti: Pokud se vám ze spodního sektoru nebude chtít s dětmi do kopce, sejděte po velké cestě k silnici tak, jak jsme to udělaly my. Taťkové vyběhli pro auto a počkali na nás v místě, kde cesta potkává silnici. Bylo to o dost pohodlnější než kočárky a děti táhnout do kopce.
La Gola
Jedna z tradičních oblastí, kde cesty začaly vznikat před desítkami let. Potenciál oblasti La Gola se skrývá v jejím umístění v hlubokém údolí, které i za parného dne dokáže ochránit lezce před horkem. I množství sektorů je bohatou paletou cest všech obtížností a stylů. Průvodce uvádí více než sto cest, takže i když se tu sejde hodně lidí, o lezení nebude nouze. La Gola je také známá díky ohromné jeskyni plné převislých cest, kde lze lézt i za deště. Cesty v jeskyni začínají na obtížnosti 7a a budou pořádně oklouzané, ale přesto stojí za návštěvu. Nám se s dětmi nejvíce osvědčil nejvzdálenější sektor Il Tornante, kde jsou dva stoly s lavicemi, u kterých si mohly děti hrát. Leží sice přímo u silnice, ale není rušná a je tu dost prostoru na hraní, takže děti nemají potřebu běhat na silnici. Parkuje se přímo u sektoru, takže když nám mladší dítě usnulo cestou do oblasti v autě, prostě jsme jen otevřeli okénka a nechali ho v klidu vyspat a přitom jsme mu byli stále nablízku.
Tip: Hned pod oblastí u hlavní silnice je Bar Castel Toblino, stačí projít hradní branou a najdete příjemný podnik, kde si vychutnáte kávu, Aperol nebo sklenku Prosseca i výhled na tyrkysově modré jezero. My jsme si sem zašli mezi dopoledním a odpoledním lezením.
Massone
Pokud byste hledali místo, které by mohlo být synonymem pro Arco, určitě by to bylo Massone. Tady se doslova a do písmene psala historie italského sportovního lezení. Právě tady je první italská cesta za 9a Underground. Ale zpátky na zem, pokud nemíříte do hvězdných výšin desítkového lezení, najdete v prvních čtyřech sektorech nespočet cest v obtížnostech mezi 4 a 8a. Dokonalé místo s krásným lezením, lehké i těžké cesty blízko sebe, terasy v olivovém háji, skvělé místo pro rodinu. Přesně to, co si většina lidí slibuje od lezení v okolí Arca. A právě ta dokonalost a idyličnost může být úskalím celé oblasti, cesty jsou tu oklouzané a bývá tu hodně lidí, přesto si troufám říct, že stojí za návštěvu. Jen si dejte pozor a vyhněte se Massone o víkendu, kdy bude nápor lidí největší.
Calvario
Kdybych oblast Calvario měla pojmenovat já, dala bych jí název Mimi Massone a to hlavně proto, že se také tyčí nad terasami s olivovami. Oproti Massone je opravdu malinká, ale lezení je tu hezké, jen lehčích cest je málo. Kdo leze cesty od 6b výš, ten si tu vybere. Bonusem je, že oblast je otočená na východ, takže odpoledne tu budou cesty ve stínu. Pro děti stoly s lavicemi a plácky ve stínu pod olivovníky.
Mappamondo a Mandrea
Tyto dvě oblasti jsou od sebe vzdálené jen několik set metrů, nejsou rozlehlé, ale lezení nabízí pěkné a obě mají krátký nástup, což obecně s dětmi pokládám za velké plus, ne-li nezbytnost.
Oblast Mappamondo najdete až v novějších průvodcích, pokud máte, vezměte dětem přilbu a nenechávejte je zabíhat mezi stromy. Místní lezečtí rodiče nás zde upozorňovali na možný pád kamenů. Pro rozptýlení tu udělali rodiče dětem z lan malou houpačku, která je žádanou atrakcí. Lehké cesty tu nehledejte, rozlézat se budete v šestkách a pak směle do sedmiček, zdatnější mohou i do osmiček.
Tip: V Mappamondo si zalezete i v dešti.
Mandrea má pod skalami mnohem lepší plácek než předchozí oblast, přicházet budete po rozlehlé louce, kde se dá s dětmi strávit celý den a dospěláci se mohou střídat v lezení, nebo si mohou děti hrát pod skálou, kde je také dost prostoru. Z lezeckého pohledu nutno říct, že do oblasti Mandrea by si člověk neměl jezdit pro laciné body do lezeckého deníčku. Možná to bylo tím, že jsme tu byli poslední lezecký den, ale měli jsme pocit, že z nás tahle skála vyždímala poslední zbytky sil, což ale kráse lezení rozhodně neubírá.
Red Point Wall
Když se ohlédnu za navštívenými oblastmi, říkám si, že tuhle bych doporučila hlavně proto, že do ní neprší. Vylezli jsme si tu pěkné kratší šestky, zkusili i jednu hodně dlouhou, těžkou a málo jištěnou cestu za 7c a přitom jsme sledovali provazy vody, které padaly jen kousek od nás a my zůstali suší. Aspoň do té doby, než jsme se vydali na cestu k autu. Plácek pro děti byl poměrně malý, přístup delší a závěrem jsme kočárek nesli. Nechali bychom ho klidně u cesty, ale spalo nám v něm dítě a od skal bychom na něj neviděli.
Oblasti, kde si zalezou hlavně děti
Původně jsme plánovali vydat se i do ryze dětských oblastí, ale okolnosti tomu chtěly jinak. Přestože jsme jeli do Arca na dva týdny v květnu, počasí nám místo čtrnáctidenního slunečního svitu nadělilo i pořádnou dávku deště, takže když už jsme se vypravili do skal, hleděli jsme my, lezení chtiví rodiče, především na sebe. Přesto pár oblastí pro děti známe, některé jsme navštívili, další si necháme na příští návštěvu.
Babywood
Opravdu se takhle jmenuje jeden ze sektorů, který je určen dětem. Najdete ho v oblasti Muro dell’Asino a je to skutečný ráj pro děti. Jedenáct cest v obtížnostech 2 až 4a s borháky blízko u sebe, takže si děti mohou cestu i natáhnout. Kolem velká louka na hraní, blbnutí a stoly s lavicemi na svačinu. Jediným, ale za to obrovským ALE zůstává fakt, že přístup se podobá cestě do nebes, takže vás s dětmi čeká dobrá půlhodinka šlapání do kopce, přemlouvání, že už tam opravdu budete, a slibování kdečeho, když ještě chvíli vydrží šlapat po svých. A pozor, pro kočárky je cesta naprosto nevhodná.
Falesia Family San Martino
O téhle oblasti vím jen z doslechu, ale podle popisu a fotek, které jsem našla, vypadá jako top místo pro návštěvu s dětmi. Dva sektory s názvy Kids a Juniors hodně napoví o tom, pro koho jsou cesty určeny. V sektoru Kids by mělo být deset cest v obtížnosti 3a až 4c. Junioři mohou zkoušet cesty od 4a do 6b a určitě je potěší názvy cest inspirované světem Harryho Pottera. I tato oblast bude mít své ALE, je totiž jen kousek od zmiňovaného a oblíbeného Massone, takže nečekejte, že tu budete sami.
Další doporučenou oblastí pro děti a úplné začátečníky je Massi di Gaggiolo s cestami od trojek po 5c.
Na ferratu s dětmi
Lezení po via ferratách se stalo oblíbenou variantou horské turistiky. A i my jsme tuhle zábavu jsme s dětmi vyzkoušeli. Pokud má vaše dítě rádo žebříky, výhledy a nebojí se podívat z výšky do údolí, určitě budete všichni nadšeni. Náš tým se skládal ze čtyř rodičů a pěti dětí a vydal se na via ferrata Colodri k vrcholu stejnojmenné hory. Tato ferrata začíná asi 20minutovým nástupem od Zoo Campu Arco. Pak přichází dvě hodiny stoupání přímo po ferratě a na konci si můžete ještě zaběhnout ke kříži, který se tyčí nad údolím. Z vrcholu se schází dlouhou sestupovou, kterou můžete dětem zpestřit lezením v oblasti Muro dell’Asino se sektorem Babywood, aspoň sem nebudete muset stoupat odspodu. Sestupová cesta končí u kostelíku Laghel, kde naše dobrodruhy vyzvedli motorizované jednotky (dojeli jsme pro ně autem). Případně lze odtud sejít pohodlnou cestou do přímo do Arca. Nezapomeňte, na výbavu vhodnou na via ferraty jako je přilba, ferratový set pro dospěláka a set pro dítě, nebo krátké lano, na kterém budete dítě jistit. Pokud nemáte vybavení s sebou, není problém si ho půjčit, buď ještě v čechách nebo například na recepci v kempu.
Ubytování
Možnosti ubytování jsou v okolí Arca, Sarche a Riva del Garda velmi rozmanité. Soukromé ubytování, hotely, apartmány i kempy. My jsme tentokrát zvolili variantu kemp v Pietramurata, kde jsme si rezervovali mobile home. Cena příznivá, uvnitř vybavená kuchyňská linka, posezení s jídelním stolem, lednička, sociální zařízení, dvě ložnice a před domkem terasa s venkovním stolem a židlemi. Uvnitř je místa málo, ale děti stejně chtěly být spolu venku a tam bylo místa dost. Po kempu mohly běhat, jezdit na kolech, hrály hry, dováděly na hřišti a nikdy nebyly tak daleko, abychom na ně neviděli. Tři rodiny a tři domky vedle sebe, za nás všechny skvělá volba. Při výběru ubytování si dejte pozor na vzdálenosti, některá místa mohou na mapě vypadat blízko, ale údolí je obklopené vysokými horami a mohlo by se vám stát, že budete muset denně jezdit do pořádných kopců.
Aktivity do deště
Je to sice špatná zpráva, ale i v Itálii může pršet. Když prší a nepřestává je mobil home to poslední místo, kde byste se chtěli tlačit s dětmi, které potřebují pohyb a prostor.
My jsme proto v deštivých dnech navštívili muzeum Muse v Trentu, kde jsou expozice věnované horám, horské přírodě, živočichům, ekologii, geologii a hravá interaktivní část.
Další deštivé odpoledne jsme strávili v See Life Aquarium na jižní straně Lago di Garda. Není velké jako přímořská akvária, ale najdete tu plno akvárií se žraloky, klauny očkatými, mořskými koníky, rejnoky a lachtany. Cesta zabrala zhruba hodinu a před vstupem jsme čekali půlhodinovou frontu. Upřímně, čekali jsme víc, ale dětem se program líbil, tak proč ne. Akvárium je součástí většího komplexu Gardaland, tento zábavní park jsme bohužel nenavštívili, necháváme si ho na příště a na hezké počasí.
Pár rad na závěr
Mám pro vás několik doporučení, o kterých byste měli vědět, než vyrazíte. V Arcu a okolí se leze na vápenci, takže především v oblíbených oblastech jsou cesty hodně okouzané, ale i v oklouzané cestě si pěkně zalezete, nenechte se odradit, nástupy bývají nejhorší.
Obaly od svačin a další odpadky si z oblastí odneste. Respektujte zákazy parkování, nařízení i přírodu.
Při výběru oblasti se nezapomeňte podívat, na kterou světovou stranu je oblast otočená. Když na vás bude v horkých dnech při lezení svítit, nebudou vaše výkony zdaleka tak slavné, jak by mohly být.
Kolo s sebou? Pokud si chcete zpestřit program tak určitě! V okolí najdete řadu cyklostezek i trailů, ale myslete na to, že to občas může být pořádně do kopce.
Rada poslední: Užijte si všechno, co Itálie nabízí i mimo lezení, zmrzlinu, pizzu, šunku, víno, atd., jen pozor, doma vám pak nějakou dobu nebude chutnat jako dřív.